Stránky

středa

5.12. kurz kresby

Přiřítila se nečekaně, tak neočekávaně tiše zaplnila místo. Jako se by už od začátku pohybovala se v tom vyprázdněném prostoru. a o to větší údiv vyvolala, když se objevila
zpozorovala jsem ji jen naslepo. bez brýlí. copak bez brýlí mohu zkoumat něčí rysy? připomínala mi koně, ale spíš svým bohatým ohonem než zjevem. do tváře jsem ji neviděla.

 utkvěla mi v paměti. výraznými gesty a nevšímavým pohledem. Zahlédla jsem bílá sluchátka vedoucí zpod šály končící kdesi pod zelenou mikinou. a zatímco všichni naříkali "ach já neumím", a tlusťoučká paní učitelka cupitala od jednoho k druhému a libovala si ve své příjemnosti a nemístné útěše, tak tato dívka nepotřebovala v ničem ubezpečovat. výraznými tahy čmárala cosi na plátno, vždycky o dva kroky ustoupila, aby se ujistila svým obrovským dílem. Nakonec setrvalo v tom ústupu o něco déle. Přikývla si. Aniž by si všimla, že ji tlustoučká paní dirigentka kouká přes rameno a nabízí svou náruč. "To bude dobrý, však ono to jednou půjde." a tak se tato dívka se sluchátky v uších nedozvěděla, že ji to zatím nejde a odcházela spokojeně domů.

Žádné komentáře:

Okomentovat