Jsem neviditelná. Nezašlápněte mě. Au.
Prosím ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají. Příští stanice - Můstek.
Pouští mě sednout? Ale no tak... dobře. Ženy a děti mají od dob Titaniku jistá privilegia.
Miluji sedět v metru. Ani ne tolik pro moje staré opotřebované nohy, jako spíš z čistě zvědavého důvodu. Při sezení můžu nerušeně pozorovat.
Dívám se přes rameno sousedovi. Dobrý den. já jsem...ehm...od pohledu protiva. Čte si tlustou bichli, ale vsadím své střevíce na to, že neví, která bije. Poklepává nohou o zem. Pán je očividně nervózní a knihou odvádí pozornost. Na tom není nic špatnýho, občas si taky strkám do uší sluchátka,aniž by mi v nich hrála hudba.
Hele mladej, nesedíš tu sám. Otočím hlavu napravo. Hraje hry na mobilu. Ale jak... Aby sis nevykloubil rameno. Bác ho tam... už to má v malíku. Jede z celodenní šichty a ještě ho čeká pivko s kamarády. Nespěchal, leč tam měl už půl hodiny být.
...příští stanice Náměstí Republiky.
Už vím proč je Blesk nejčtenější. I kdyby se měl číst jenom v metru, stačilo by mu to k prvnímu místu. Projedu očima po prostoru. Minimálně pět lidí se ted dívá na obrázek Bartošové a každý tuto informaci přijímá jinak.
Paní, padají vám tašky s nákupem.
bartošová.
Co je s ní?
Nevím.
bác. jablka se rozkutálely.
Náměstí republiky. Příští stanice...
v černobílém odraze. Sluší vám to slečno. Jede na rande, je jí sedmnáct, kuřačka, gympl, první kluk, holkám bude zejtra vyprávět. Hlavně vypadat dobře.
Zjistila jsem, že metro, když je zrovna v pohybu, funguje jako největší zrcadlo. Učešem se. Ano paní, už to není, co to bejvávalo, jak říkáte. jede z práce. uhoněná s vidinou vlašáku a rohlíkem k tomu. K večeři udělá sekanou.
Nestačím se divit, kolik kravaťáků jezdí hromadnou dopravou. Zásadně zůstávají stát. Buď doteď dlouho seděli v autě nebo teprve usednou. Jiná možnost není
Anděl...
zavírám oči. jsem neviditelná. dupni mi na nohu
Žádné komentáře:
Okomentovat