udělat mu radost. protože rád jí, protože raději jí než ehm To je myšlení ženy. chtěla mu naznačit, že tomu rozumí a že je ráda že má vedle sebe chlapa. Pořádný chlap má pořádný pupek? to ani ne, uvažovala, spíš z něj čiší síla a tak vůbec. nesnesla by muže,co je na dietě.
chtěla mu uvařit. ale takový nápad není jenom tak. zahrnuje celý komplex dalších myšlenek. tak za prvé, nechci aby si myslel, že jsem nějaká domácí puťka a že mu budu od teď vyvářet pravidelně. to znamená, žádné složité jídlo. za druhé, jak už bylo řečeno, je cílem potěšit a překvapit a za třetí, zhrozila se sebe samé, nechci být tou, kdo se na jeho pupku nějakým způsobem odrazí.
aby to jím pouze prošlo, to chtěla.
vybrala recept, který splňoval všechna tato kritéria, připravila houbové rizeto. celý to zabalila a zabouchla za sebou dveře. ani nezamykala.
"Hlad nemáš?"
řekl že nemá, ale v panenkách se mu zaleskly dvě nohy od kuřete. takže měl a kecal. Jakou bys taky chtěla slyšet odpověď na takovou otázku? Navíc, dobře si pamatovala, jak jí tehdy říkal, že on má hlad pořád. jenže si všimla mastného talíře na polštáři vedle něj. "Budeš to mít k večeři," řekla s pohledem na ten talíř a on pochopil, že nelze namítat. vytušila, jak to v něm řve, jak nadává, proklíná a v duchu ho za to nesnášela. "A co?" zeptal se pak. nechtěla dělat drahoty, ale dělala je. žena
pak zase chvíli společně mlčeli. mezitím si na počítači pustil hru. položená na jeho hrudi. a on si hraje na kovboje. to nepochopíš
nakonec notebook odložil vedle talíře od oběda či co to bylo přikryl je peřinou a nechal se ovíjet větrákem
v hlavě se jí zatím promítal jakýsi marný příběh bez konce, který musí den co den sledovat jako nějaký yksdílný seriál a unikalo jí přitom, že konec se právě odehrává
"Tohle je nuda," řekl překvapivě on.
"Ano," víc k tomu nebylo třeba dodávat.
to pro změnu překvapilo jeho
pomalu se odtáhla, pak se zvedla a pak nenápadně odcházela jakoby samozřejmě. jako už tolikrát odcházela tak náhle. Zvyknul si na to. Jednou v autě vtipně prohodil, že až bude mít pocit, že teď potřebuje odejít, aby ho na to předem upozornila. Prej aby mohl alespoň přibrzdit. haha.Ve skutečnosti její útěky nesnášel.
za tu dobu, co spolu byli, se naučil zachovat v těchto chvílích klid. mlčel i ted a ona mu za to byla vděčná. dala si pečlivě záležet,aby našlapovala nerušeně. aby vlasy vlály, aby si ji pamatoval v posledním momentě jako anděla. protože tak ji nazval, když se poprvé setkali. Jenže i v tomhle se mýlila. Celá ta senérie mu přišla trapná a zbytečná. navíc odcházela s tím,co už vlastně patřilo jemu. Nemyslel na nic víc, než na to rizeto, které zůstalo v její tašce.
chtěla mu uvařit. ale takový nápad není jenom tak. zahrnuje celý komplex dalších myšlenek. tak za prvé, nechci aby si myslel, že jsem nějaká domácí puťka a že mu budu od teď vyvářet pravidelně. to znamená, žádné složité jídlo. za druhé, jak už bylo řečeno, je cílem potěšit a překvapit a za třetí, zhrozila se sebe samé, nechci být tou, kdo se na jeho pupku nějakým způsobem odrazí.
aby to jím pouze prošlo, to chtěla.
vybrala recept, který splňoval všechna tato kritéria, připravila houbové rizeto. celý to zabalila a zabouchla za sebou dveře. ani nezamykala.
"Hlad nemáš?"
řekl že nemá, ale v panenkách se mu zaleskly dvě nohy od kuřete. takže měl a kecal. Jakou bys taky chtěla slyšet odpověď na takovou otázku? Navíc, dobře si pamatovala, jak jí tehdy říkal, že on má hlad pořád. jenže si všimla mastného talíře na polštáři vedle něj. "Budeš to mít k večeři," řekla s pohledem na ten talíř a on pochopil, že nelze namítat. vytušila, jak to v něm řve, jak nadává, proklíná a v duchu ho za to nesnášela. "A co?" zeptal se pak. nechtěla dělat drahoty, ale dělala je. žena
pak zase chvíli společně mlčeli. mezitím si na počítači pustil hru. položená na jeho hrudi. a on si hraje na kovboje. to nepochopíš
nakonec notebook odložil vedle talíře od oběda či co to bylo přikryl je peřinou a nechal se ovíjet větrákem
v hlavě se jí zatím promítal jakýsi marný příběh bez konce, který musí den co den sledovat jako nějaký yksdílný seriál a unikalo jí přitom, že konec se právě odehrává
"Tohle je nuda," řekl překvapivě on.
"Ano," víc k tomu nebylo třeba dodávat.
to pro změnu překvapilo jeho
pomalu se odtáhla, pak se zvedla a pak nenápadně odcházela jakoby samozřejmě. jako už tolikrát odcházela tak náhle. Zvyknul si na to. Jednou v autě vtipně prohodil, že až bude mít pocit, že teď potřebuje odejít, aby ho na to předem upozornila. Prej aby mohl alespoň přibrzdit. haha.Ve skutečnosti její útěky nesnášel.
za tu dobu, co spolu byli, se naučil zachovat v těchto chvílích klid. mlčel i ted a ona mu za to byla vděčná. dala si pečlivě záležet,aby našlapovala nerušeně. aby vlasy vlály, aby si ji pamatoval v posledním momentě jako anděla. protože tak ji nazval, když se poprvé setkali. Jenže i v tomhle se mýlila. Celá ta senérie mu přišla trapná a zbytečná. navíc odcházela s tím,co už vlastně patřilo jemu. Nemyslel na nic víc, než na to rizeto, které zůstalo v její tašce.
myslím, že ještě nudnější jídlo, než je houbový rizoto, je snad už jen smaženej květák.
OdpovědětVymazatto záleží, řekla bych, že když se povede, tak nudný rozhodně není.
OdpovědětVymazata to ty bys, jako šéfkuchař, měl umět. rejp
zapřemýšlím ale, jak by nudné rizeto změnilo smysl tohoto příběhu
vítám tě na blogu
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat